Poradna Facebook
Rádce pro vaši zahradu

Aby trávník žil

Letos v květnu, aspoň při zpětném pohledu se tak zdá, „pasáčkovi neoschla hůl“, neboť čas od času pršelo a na počátku června byl trávník hustý a pěkný, a to tak často nebývá. I když na extrémně suchém jižním stanovišti bylo třeba zalévat. Jenže, kde je květen, když po něm přišel tropický konec června?

V prvních letních měsících je potřeba se zálivkou počítat, je téměř nezbytná, ovšem pokud je to možné, tak raději ne vodou z vodovodu. A nejen proto, že je drahá, ale proto, že je tvrdá.  Lepší je voda dešťová, odražená, ta usnadňuje transport živin. A je-li živin málo, stojí za úvahu přihnojení.

Ale trávník může strádat nejen nedostatkem vláhy, ale také přemokřením, kyselostí (není od věci udělat si pH test), nedostatečným provzdušněním a v neposlední řadě také různými škůdci.

Pravda, pravidelným sekáním se riziko poškození hmyzem snižuje, mravence moc nebaví budovat mraveniště na krátkých stéblech, ale takový krtek nebo hryzec vodní, ty zase tak moc nezajímá, jak to vypadá na povrchu. Proto je potřeba poslat tam dolů vzkaz, že na zahradě nejsou vítáni. Jak?

Způsobů je celá řada, ale žádný není stoprocentní, to je třeba si uvědomit. Takže kombinovat různé způsoby plašení s „biologickým bojem“. Momentálně se nám nejvíc osvědčilo zahrabávat do nor slupky od citronu plněné vyčesanými kočičími chlupy.

Nejlepší ale je využívat trávník nejen k okrase, ale k pohybu. Hluk, dupání, otřesy, to krtek ani hryzec nemají rádi. Takže zaskákat si, hrát badminton, kroket, pétanque, kopat do míče…  A možná i zavýsknout, nejlépe nízko u země, pokud možno u hryzcova vstupu do podzemí.

Vhodné a účinné plašiče, i když málo estetické, jsou tyčky s navlečenými petlahvemi či jinými lehkými objekty, které se větru klepou a vyluzované zvuky a chvění se přenášejí do půdy.

Takže, ať trávník pěkně roste a je k radosti!

Autor: Josef Duben

Skrýt