Poradna Facebook
Rádce pro vaši zahradu

Jedovaté rostliny

Jedů se všichni bojíme, to nám velí už atavismus. A každý má starost, aby děti nebo domácí mazlíčci nesnědli něco jedovatého. Ovšem pokud bychom chtěli pěstovat pouze nejedovaté rostliny, stromy a keře, tak to bychom nemohli pěstovat skoro nic.

Ono i ve volné přírodě je mnoho druhů rostlin jedovatých, obsahují více či méně účinné toxiny. Většina rostlin naštěstí není jedovatá smrtelně, leda jen ve velkém množství, ale mohou způsobit nevolnost nebo lehké poleptání kůže či sliznic. Ale nemějme to rostlinám za zlé, jinak by nepřežily.

Svou agresivní šťávou jsou známé hlavně pryšce, mezi které se řadí i vánoční hvězda nebo škumpa koželužská. U jiných rostlin může být jedovatá jen některá část, např. hlíza u bramboříku.

Dítě ani psa venku většinou ani nenapadne listy jíst nebo žvýkat. Nebezpečí však může hrozit u pokojových rostlin, kdy se nudící se kočka nebo pes může pustit do okusování rostlin. Pokud tedy máte domácího mazlíčka, tak do bytu vybírejte rostliny obezřetně.

Ale velkým nebezpečím mohou být plody, zvláště ty lákavé. Velmi nebezpečné jsou krásně lesklé černé peckovice, plody bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus), zvané také nepravý vavřín, ty mohou dětem připomínat borůvky. Lákat je mohou i červené plody konvalinek, cesmíny či lýkovce.

A co takový pámelník! Bílé bobule děti rády trhají a dupou na ně, po rozšlápnutí krásně praskají. Ty sice nepřipomínají žádný jedlý druh, přesto je třeba dohlédnout, aby je děti nechtěly ochutnat. Černé bobule ptačího zobu sice mají sytě červenou dužinu, ale mají tak trpkou chuť, že tady snad otrava nehrozí.

Štědřenec odvislý, ten pravý zlatý déšť, má plody v lusku připomínajícím lusk fazolový. Ovšem tato semena jsou vysoce jedovatá. To u tisu červeného je pro změnu jedovatá celá rostlina, kromě červeného dužnatého obalu okolo semen, která jsou ovšem také jedovatá.

Celkem nedávno se u nás začala pěstovat libora proměnlivá (Lantana camara), jako letnička. V našich podmínkách většinou plody nevytváří, ovšem v teplejších krajinách roste i ve volné přírodě a její černé peckovice velice připomínají ostružiny, jenže jsou jedovaté. Proto ve Středomoří pozor.

Co tedy s tím? Jak soužít s jedy? Stačí při práci na zahradě používat rukavice a učit děti, že nesmějí trhat neznámé rostliny, natož jíst neznámé plody. Opatrnosti není nazbyt. Pokud se po zahradě pohybují hodně malé děti, je vhodné u těch zvláště nebezpečných a lákavých rostlin (bobkovišeň, konvalinka) odkvetlé květy odstřihnout, a tím zabránit vytvoření plodů.

A hlavně si nemyslet, že co mohou zobat ptáci, bude jistě jedlé. Pámelník, břečťan či ptačí zob jsou důkazem, že ptáci to mají jinak než lidé.

Autor: Zuzana Pavelková

Skrýt