Proč nepěstujeme plevel, když tak hezky roste? Jak jsou udatné kokošky, pampelišky, bršlice, ptačinec! A ještě ke všemu je většina z nich jedlých a i chutných, jako třeba sedmikrásky. Problém zásadní ale je, že plevely nesnášejí jiné rostliny vedle sebe a utlačují je, ukázkové jsou jitrocele – chudokvětý, prostřední a větší (kopinatý je léčivka). … Číst dále
To, že se v loňském suchém roce slimákům nedařilo, neznamená, že z přírody zmizeli. Vzhledem k jejich původu se jich ale hned tak nezbavíme. A jakého jsou tedy slimáci původu? To jsem se dozvěděl v páté knížce Jeana-Luca Bannaleca Bretaňský příliv. Je to další detektivní příběh z atraktivního prostředí Bretaně, kterou autor velmi dobře … Číst dále
Hrdlička divoká je čím dál vzácnější a stále jí ubývá, a proto ji vybrala Česká společnost ornitologická za letošního „Ptáka roku“. Každoročně se ornitologové snaží upozornit na nějakého našeho ohroženého ptáka. Není to nakonec tak těžké, protože ohrožení jsou téměř všichni. Loni byl ptákem roku sýček. Hrdlička divoká je, na rozdíl od sýčka, tažný … Číst dále
Jaro se již opravdu blíží, i když na pozemcích otočených na sever se to tak jevit nemusí. Ale ke konci března se už opravdu dá na záhony něco zasít, například mrkev, petržel či hrášek, a i něco vysadit. Vysadit? A co by to mohlo být? Určitě lze zapíchat cibuli sazečku, hluboko tak akorát, asi … Číst dále
Ne, ne, nejde o nějaký kuchařský recept, ale o návod: jak vysadit jahody do kyselejší půdy. Je známo, že jahodám svědčí půda s nižším pH, tedy s vyšší kyselostí. Jenže jak toho v zahradě dosáhnout? Obvykle přece o kyselost nikdo moc nestojí, kyselá půda, to znamená trávník prorostlý mechem, takže se spíš přemýšlí o … Číst dále
No, jednoduše, vzít do ruky konev a lít a lít, dokud není zalito. Stejně tak hadicí… Ale kdepak, aby se voda využila a nelila nadarmo, je třeba směřovat zálivku ke kořenům. A týká se to jak keřů, tak stromů i bylin. Takže necmrndat vodu ke kmínkům, ale zhruba po obvodu koruny, tam jsou totiž … Číst dále
To je asi základní kritérium hodnocení kompostu, jak voní, ale týká se to třeba i chlévské mrvy, tj. hnoje. Ani čerstvý hnůj nemá páchnout, ani kysele, ani hnilobou, má vonět nasládle, přirozeně, což ale ani tak nemusí být každému být milé. Jenže čerstvý hnůj se k rostlinám dát nemůže, to by je spálil, zato … Číst dále
Čeho se u nás bát? „Přece mě kytka ta neukousne!“ No, u nás rostoucí chráněná rosnatka okrouhlolistá sice lapá hmyz, a exotická masožravá rostlina prý občas „uloví“ i menšího hlodavce, ale člověk spíš dojde úhony, když si nedá pozor a poškrábe se o nějaký kaktus či trnovou korunu, tedy pryšec zářivý. A když už … Číst dále
Ne každý má zahradu nebo zahrádku, kde by se vyžíval s rýčem, hráběmi a kropicí konví. Ale každý má okno, a málokdo jej má prázdné, bez rostlin, bez květin. A nemusí ho zdobit záplavy orchidejí, ledaskomu stačí oblíbená africká fialka nebo krassula, méně hezky, ale správněji česky zvaná tlustice, anebo něco jedlého, máta, rozmarýn … Číst dále
Ke konci února bývá ten pravý čas na zimní řez ovocných stromů, jabloní, hrušní. Do peckovin bych řezal jen v nejnutnějším případě, jinak je mnohem lepší třešně, višně a švestky prosvětlovat po odplození. Člověk si může prořezávat stromy sám, stačí trocha šikovnosti a hlavně okoukat, jak to dělají odborníci. Pro začátek je ale dobré … Číst dále