Máme na zahradě dost stromů a keřů, ale zdá se mi, že nejvíce se ze špatné zkušenosti dokáže poučit ibišek. Získali jsme jej kdysi od bývalé kolegyně jako malinký semenáček, a dnes je z něj už pěkně urostlý keř, spíše tedy stromek, ale aby se nerozklesával, každý rok jej stříhám. Vždy pak krásně kvete, … Číst dále
Správně česky se jmenuje komule Davidova (Buddleia davidii) a je to atraktivní keř, který v různých barevných varietách zdobí leckterou zahradu. Barevná škála je opravdu široká, od bílé, přes modrou, světle fialovou, růžovou, červenou, až po tmavofialovou. A letos se jako novinka objevila i komule žlutá. Je to keř velmi oblíbený a jeho obliba … Číst dále
Letošní červen slimákům nepřál, přesto o sobě dají občas vědět. Stačí pár deštivých dnů a už lezou ze skrýší. První dojem ze zahrady i z volné krajiny, že nedávný postrach, plzák španělský, jaksi sám od sebe vymizel, je však lichý. Ano, obecně je slimáků méně, ale v krajině jsou, ale dobře skryti, aby za … Číst dále
Višeň nebývá příliš vzrůstný strom, na hodně plodů se dá dosáhnout ze země, ale aby se člověk nemusel přetrhnout, je lepší držet korunu v přijatelné výši a prosvětlovat ji. Nižší a řidší koruna není tolik ohrožena klejotokem a dalšími možnými zdravotními problémy. A kdy prořezávat? Právě nyní, po odplození. Ovšem v tomto ročním období … Číst dále
Nádherně jasně žluté květy pupalky dvouleté rozkvétají navečer kolem šesté sedmé hodiny. Před očima se rozvíjející poupata připadají tomu, kdo je pozoruje poprvé, jako zrychlený film, který pouštěli učitelé biologie žactvu. Pupalek je celá řada, u nás se pěstuje nejčastěji právě pupalka dvouletá. Je původem ze Severní Ameriky, ostatní druhy pocházejí z východní Asie. … Číst dále
Že se mění klima, je nade vší pochybnost. Nakolik se na tom podílí svou činností člověk, je předmětem mnoha diskusí. Ať tak či onak, je možné se do jisté míry bránit. V poslední době se hodně hovoří o zemědělství, jak by bylo třeba se vrátit k osvědčenému způsobu hospodaření:žádné ohromné lány, ale menší pole … Číst dále
… nechce se člověku ani vylézt ven, dokonce někdy ani na zahradu. Právě v horkých letních dnech se ale nesmí zapomínat na rostliny, a ani na zvířata. Člověk, rostlina i zvíře dokážou vzdorovat povětrnostním vlivům, ale každý po svém a jen do jisté míry. Schopnost termoregulace má své meze. Na zahradě je třeba zalévat, … Číst dále
Jak prokazatelně ubývá hmyzu, a tudíž i ptactva a ostatních drobnějších živočichů, ozývají se rady, že by bylo dobré, nesekat zahrady celé tak pěkně na krátko, ale nechat alespoň některé části vzrostlejší, jako louku. Ponechat místa, kde by mohly vykvést kopretiny, upolíny, jestřábníky, sedmikrásky či rdesna, a jiné květy, ale i trávy. Jenže v … Číst dále
U ovocných stromů se často provádí letní řez, jenže nyní, v červnu, je na něj přece jen brzo. Někdy ale není zbytí a je třeba řezat dříve. Kdy? Jsou-li mladé větévky umořeny mšicemi. Útoky mšic nejvíce trpí slivoně, švestky, jabloně. Napadeným letorostům se zkroucenými nevyvinutými lístky nepomůže už nic. Mohou se snažit larvy slunéček … Číst dále
Každoroční čas mšic nastává právě nyní. Svědčí jim vlhko, svědčí jim chlad, svědčí jim nakonec i sucho, není-li příliš velké. Zkrátka mšicím se daří na jaře vždy, i když někdy více, někdy méně. Letos, jak se zdá, se jim daří opravdu dobře, a množí se a množí se… V bujné vegetaci si jich člověk … Číst dále