V loňském roce kvetly beztrnné ostružiny jako divé, a po odkvětu měly nasazeno na pěknou úrodu. Jenže sklizeň pak byla pramizerná, časté deště a studené noci v době dozrávání měly nepěkný dopad – hnilobu a plíseň, a těch pár ostružin co zdánlivě dozrálo, bylo sice správné barvy, ale neměly chuť, jen výraznou kyselost. Letos to … Číst dále
V každé zahradě by měl být kompost. Už jenom proto, že na zahradě vzniká hodně organického odpadu, a byla by škoda ho nezužitkovat. A k tomu připočtěme odpad z domácnosti, různé slupky ze zeleniny a třeba i kávovou sedlinu. Ale všechen tento materiál je nutné ředit a dbát na to, aby byl obsah kompostu trochu … Číst dále
…ale v zahradě je to trochu jiné. Zahrada je sice také součástí přírody, jenže je člověkem utvářena tak, aby sice připomínala tu divokou, ale aby také přinášela užitek. A to jak z hlediska materiálního, tak estetického. Zahlédnu-li v keřích rybízů nebo na letošních výhonech jabloní nebo švestek hejnka sýkor a pěnic, nebo sedmihláska, je mi … Číst dále
Jak je to hezké, a také k hmyzu ohleduplné, ponechat v trávníku ostrovy lučních květů, třeba kopretin nebo jestřábníků, které se v něm náhle objeví, a dovolit jim vykvést. Mají z nich radost motýli, včely medonosné i samotářky, různí čmeláci či brouci páteříčci. Dá to jistou práci ostrůvky květů obsekávat, ale je to velmi pěkné, … Číst dále
Loňský rok to bylo se srážkami dost dobré. Sotva se vybrala voda ze všech sudů na dešťovku, vždy včas zapršelo. Letos by to mohlo být podobné. Ale stejně je třeba s aspoň přechodným suchem počítat. Tedy naplnit všechny nádoby na případné zalévání. Ale po zalévání pozor, zvlhčený porost může vylákat slimáky. Proto se také doporučuje … Číst dále
Již jsem toho napsal o slimácích na zahradě docela dost, o tom, jak se jim daří ve vlhku, a kde všude je lze najít. Ale když je krásně slunečno a nějakou dobu neprší, jako kdyby ze zahrady zmizeli. Kdepak, nezmizeli, jen se schovali do úkrytů v koutech zahrady, pod zem a čekají. Čekají, až bude … Číst dále
Ještě nedávno jedna pětiletá holčička vyslovovala jejich jméno takto: „m-šice“. Vždy to všechny pobavilo. Nyní to už vyslovuje správně, jako velká, a tím na mšicích už opravdu není vůbec nic zábavného. Zejména pak, když je na zahradě mšic, kam se člověk podívá, na rybízech, na mladých výhonech jabloní i břečťanu. Co si s tolika mšicemi … Číst dále
Bohužel je třeba počítat s tím, že půdy ubývá. Nejen v krajině, i v zahradě. Rostliny sice díky fotosyntéze a živinám v půdě vytvářejí hodně organické hmoty, jenže tu zase odebíráme v podobě ovoce či zeleniny, no a také se seká trávník. A pod ním provádějí své rejdy krtci či hryzci, i proto se pak … Číst dále
Potkáte-li na zahradě mravence, znamená to, že je třeba zpozornět. Mravenci totiž mohou pronikat i všude tam, kde opravdu nikoho nepotěší, tj. do skleníků či do záhonů, a najednou je srdíčko jahody olepené hliněnou hmotou a rostlinka chřadne. Jindy zase mravenci začnou „vyhánět na pastvu“ mšice, nejčastěji na mladé výhony rostlin, aby si pak mohli … Číst dále
Přestože babička s dědečkem ani letos plevel nevyseli, objevil se opět, ostatně jako každoročně, ale tentokrát vyrostl veliký převeliký, až kořeny pampelišek skoro řepu připomínaly, a co teprve klubko hadů připomínající spleť kořenů a oddenků bršlice kozí nohy. Babička se polekala: „Dědečku, to jsou kořeny!“ Ale než dědeček přispěchal, už babička vytahovala jeden plevel za … Číst dále