Proč bychom měli hnojit rostliny na zahradě, když ty v přírodě žádné hnojivo nepotřebují? Omyl, potřebují, jenže ho dovedou samy získávat ze spadaného tlejícího listí, opadaných květů apod., tedy z biologického odpadu rozkládaného pomocí půdních mikroorganismů. A navíc od volně rostoucích rostlin nikdo nečeká závratnou plodnost či velké přebohaté květy. Jenže právě k tomu … Číst dále
Ve slově hnojivo je přímo slyšet ten základ, „hnůj“, jenže ten se k rostlinám přímo dávat nedá, spálil by je, zejména ten čerstvý. Uleželý je možné zapracovat do půdy, ale raději při podzimním rytí záhonů. A pozor, pokud ho dáte moc, bude v půdě příliš dusíku a rostliny budou špatně vyzrávat. Ale hnůj se … Číst dále
Jaký je mezi tím rozdíl? Velký. Vysévají se semínka, sázejí se cibulky či sazenice. A právě teď je nejvyšší čas na výsev pro předpěstování vlastních sazeniček. Každá rostlina má jinou vegetační dobu, což je doba od výsevu až po dozrání plodů. Proto je potřeba některé druhy rostlin a zeleniny vysévat dříve, aby sazenice dorostly … Číst dále
Nejznámější je rez hrušňová, travní a také švestková. Co mají společného? Původce. Původcem rzí jsou houby. A dále jsou všechny rzi dvoubytné, to znamená, že potřebují dva hostitele. Rez hrušňová – používá jako druhého hostitele dva druhy jalovců – jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec klášterský – dříve chvojka klášterská (Juniperus sabina). Na těchto jalovcích rez … Číst dále
Jedů se všichni bojíme, to nám velí už atavismus. A každý má starost, aby děti nebo domácí mazlíčci nesnědli něco jedovatého. Ovšem pokud bychom chtěli pěstovat pouze nejedovaté rostliny, stromy a keře, tak to bychom nemohli pěstovat skoro nic. Ono i ve volné přírodě je mnoho druhů rostlin jedovatých, obsahují více či méně účinné toxiny. … Číst dále
Bez opylení nedojde k oplození, a rostliny nedají plody. Opylením se rozumí přenesení pylu na bliznu a vyklíčení pylu. Při oplození pak dochází ke splynutí zárodečných buněk, k němuž jsou nezbytné dobře vyvinuté orgány, ale i celkově dobrý zdravotní stav ovocných dřevin, zajištěný zejména správnou výživou. Podle druhů a podmínek trvá celý opylovací proces maximálně 7 dnů. … Číst dále
Některé druhy zeleniny se mohou, nebo i musí, pěstovat z přímého výsevu, například mrkev. Zemina na připraveném záhonu by měla být kyprá, vzdušná, dostatečně vlhká, drobtovité strukrury a hlavně dobře zásobená živinami. Nejlépe se toho dosáhne přidáním kompostu, popřípadě přihnojením. Jiné druhy, zvláště ty choulostivější, nebo ty, které se pomalu vyvíjejí, je lepší předpěstovat a … Číst dále
Únor je ještě zimní měsíc, ale jaro se už blíží. Kvetou sněženky, čemeřice, talovíny i jasmín. Zahrada už láká, a proto je nejvyšší čas promýšlet, co v příštích měsících vysadit a doplnit, popřípadě co se na zahradě bude měnit. V únoru je ta pravá chvíle připravit plán výsevů a výsadeb a včas zakoupit osivo. U … Číst dále
Muškáty, surfinie, begonie a všechny přenosné rostliny jsou již uklizené k přezimování, jenže okna a balkony najednou vypadají prázdně a smutně. Ale nemusí to tak zůstat. Truhlíky se dají osázet rostlinami, kterým zima ani mráz nevadí. Krásnou ozdobou truhlíků v zimě jsou vřesy a vřesovce, které vydrží po celou zimu, když si dáte pozor, aby … Číst dále
Protože je navštívil nosatec lískový (Curculio nucum). Je to brouček olivově hnědé barvy, v dospělosti dorůstá až 1 cm a vyznačuje se dlouhým noscem. Nejprve škodí samotní brouci, kteří se líhnou v květnu a začnou vykusovat do mladých oříšků otvory, ale nepohrdnou ani listy. Ke konci června samičky nakladou do vykousaných oříšků vajíčka. Vylíhlé larvy se v oříšku hezky … Číst dále