Zima bývá šedá, hnědá, chvílemi bílá. Ale výrazných barev je málo. Tím více potěší krásně kvetoucí pokojové květiny, například brambořík (Cyclamen). Vyniká jasnými barvami, od bílé, přes světle růžovou, klasickou výrazně růžovou, zvanou cyklámen, tedy bramboříkovou, až po tmavě červenou. Všechny variety však byly vyšlechtěny z bramboříku perského (Cyclamen persicum), původem z východního Středozemí. … Číst dále
Lezavá zima a možné nachlazení, to je pravá chvíle na bylinkový čaj. Ale existuje vůbec? Kdepak, čaj je opravdu jen výluh z lístků čajovníku. U bylinek se jedná o macerát, nálev či odvar. Macerát je výluh rostlin za studena. Používá se například u kořenu ibišku či lněného semínka. Tedy u surovin obsahujících sliz a … Číst dále
K Vánocům však patří. Jak ta kometa, která se rozzářila nad Betlémem, aby ukazovala cestu k Ježíškovi, tak hvězda vánoční, což je lidový název pryšce nádherného, Euphorbia pulcherrima (Poinsettia). Tento pryšec dostal jméno nádherný, protože na první pohled upoutá barevnými, nejčastěji červenými listeny. Existují i jiné barevné varianty, bílá, lososová, ale ta červená je … Číst dále
Na co? Přece na barborky! Vyhlédnout si na třešni větvičky s pěknými květními pupeny, to jsou ty větší a kulatější. Ale nemáte-li vhodnou třešeň, postačí větévky zlatice, tedy Forsythie. Potom už stačí barborkám dopřát dostatek světla a čerstvé vody a o Vánocích rozkvetou. Většinou právě na Štědrý den. Za pokus to stojí.
Tedy ne celý keř, ale jeho plody, drobné peckovice žluté, oranžové až červené barvy, které navíc obsahují hodně vitaminu C, podobně jako šípky nebo mišpule. Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) si získává stále větší oblibu, protože se hodí pro solitérní i skupinovou výsadbu, ale i do živých plotů. Rakytník je rostlina dvoudomá, to znamená, že … Číst dále
Sorbus domestica, lidově nazývaný oskeruše či oskoruše, ovocný strom dorůstající až 15 m. Pěstuje se hlavně na jihovýchodě Moravy. Původ názvu oskeruše je nejasný, nejspíše praevropský. Oskeruše je velký strom, v budoucnu bude potřebovat dostatečný prostor na slunci, podobně jako ořešák. Tak na to pozor pří výsadbě. Poprvé zaplodí až po 8 letech, a … Číst dále
Co vznikne, když se zkříží hrušeň s jeřábem? Hruškojeřáb! Je mezirodový kříženec hrušní polničky (Pyrus communis) a jeřábu muku (Sorbus aria). Tvar koruny i nároky jsou podobné hrušním. Dnes zapomenutý. Množí se pouze roubováním, aby potomstvo bylo stejné. Plody jsou velice chutné, ale ze zahrad se vytratil, protože plodí velmi nespolehlivě. Stromy rostou středně … Číst dále
Jistě vás napadnou citrusy. Ovšem letos u nás na přelomu srpna a září začaly nečekaně kvést i hrušně a jabloně. Proč tomu tak je? Teorií je mnoho. Nezvykle prudké výkyvy teplot, horko, málo vody… Někteří odborníci předpovídají, že za pár desítek let bude subtropické počasí i u nás. A třeba se na to stromy již … Číst dále
S podzimem končí pěkné počasí. Nastupuje podzim a ten letničkám nesvědčí. Jenže co místo nich? Velmi dobře se hodí okrasné kapusty i zelí. Pocházejí z Japonska, kde byly vyšlechtěny pro okrasu. Mívají různé barvy i tvary, a při poklesu teplot se vybarvení může i měnit. Ani slabší mrazíky jim nevadí, takže mohou zahradu zdobit po … Číst dále
Květiny potřebují pravidelnou zálivku, za teplých dnů vydatnější, ale neměli bychom zapomínat na hnojení. Pravidelně hnojené rostliny lépe rostou i kvetou. Naposled však stačí přihnojit koncem září. Letničky s podzimem skončí a u trvalek je třeba, aby se připravily na příchod zimy, tedy aby měly dobře vyzrálé pletivo. A tomu by pozdní hnojení, zejména hnojivem s vyšším … Číst dále