Poradna Facebook
Rádce pro vaši zahradu

Sázet stromky, to přece nic není! Vážně není?

Může se to zdát jednoduché, koupím stromek, udělám díru, šup s ním do ní a no, ano, zalévat, to se musí…

Ale není to tak jednoduché. Kdo nedával při biologii pozor, by si měl uvědomit, že při každém zacházení se živými organismy,
a to jsou i rostliny, musí respektovat jejich potřeby.

Ale zpátky ke stromkům. Nejlépe se sázejí na jaře, dokud ještě nevyrašily pupeny, nebo na podzim, když už opadaly listy. To platí zejména u stromků prodávaných volně.
U kontejnerovaných se to nemusí dodržovat tak striktně, nicméně i tyto je lépe vysazovat nevyrašené.

Ovšem než se zájemce vydá nakupovat
do ovocné školky či zahradnictví, udělá dobře, když se porozhlédne po okolí své zahrady,
co a s jakým úspěchem pěstují sousedé. S jabloněmi, hrušněmi a švestkami velký problém nebývá, ale s třešněmi či višněmi už kolem tisíce metrů nad mořem raději nepočítat.

Meruňky a broskvoně, ty už jsou mnohem teplomilnější a mohou mít problém i v nižších polohách, už tak kolem čtyř set metrů nadmořské výšky, zejména v blízkosti vodních toků anebo v tzv. mrazové kotlině. Přízemní mrazíky se často táhnou v pruzích, širokých třeba deset až dvacet metrů, a soused vedle již je nezaznamená.

Ale pro všechny ovocné stromy lze zopakovat docela známé doporučení: vybírat domácí odrůdy, a nejlépe ze školek ve stejném kraji, ze stejných klimatických podmínek.
A teplomilné ovocné stromy, broskve a meruňky na rizikovějších stanovištích raději k jižní nebo západní zdi.

A o samotném vysazování zase příště.

Autor: Josef Duben

Skrýt